Zabili jsme Alexeje Torubarova ?

31. 05. 2013 6:14:44
Česká republika předvedla rukama svých politiků neospravedlnitelnou chybu a riskovala život v Rusku populárního a nanejvýš pravděpodobně nevinného Alexeje Torubarova.
PROČ ČESKÁ MÉDIA NEOTISKLA TUTO FOTOGRAFII ?PROČ ČESKÁ MÉDIA NEOTISKLA TUTO FOTOGRAFII ?v102.ru

Otázka, zda tento člověk ještě žije, je namístě. A vina našich politiků je neoddiskutovatelná.

Populární majitel Volgogradských restaurací "Texas", "Mimino", La-Bamba" a "SSSR". nebyl ani mafiánem, ani zločincem. Neobchodoval ani s ropou, ani se zbraněmi. Obchodoval s dobrým jídlem. Byl oblíbený a nepotřeboval krást. Přesto se dopustil zločinu. Tedy z Ruského pohledu na věc. Alexej Torubarov nerespektoval po tisíciletí v Rusku zakořeněné samoděržaví, v jeho moderní postkomunistické mafiánské podobě. Nechtěl podplácet úředníky. Nechtěl odvádět výpalné mafii. A to dokonce ani tehdy, když si na něj ta mafie, alespoň podle toho, jak to nyní vypadá, přizvala na pomoc státní FSB a ta použila lest.
Oficiálně se věci seběhly tak, že agent FSB nabídl Torubarovi městské prostory pro jeho další podnikání a následně mělo dojít ke sporu o peníze. Úplatek, nebo výpalné, to je jedno. Výmluvy Ruské propagandy jsou stejně málo uvěřitelné, jako byly kdysi výmysly té Goebbelsovské, když omlouvala řádění mládežnických členů SA a Hitlerjugend při nechvalně proslavené akci "Kristallnacht".

V ten momet se Torubarov dopustil z opět typicky Ruského pohledu druhého zločinu. Pohrozil agentovi FSB, že informace o s placení výpalného zveřejní. Ostatně odsud se vzalo ono obvinění o tom, že vydíral agenta FSB. A nakonec udělal co slíbil. Poukázal na neřády mocných. Ať už jde o vládu, či Ruskou tajnou službu FSB. Kritizovat Putinův režim není sice zakázané, ale může jít o život.
A to byl důvod, proč se do té doby populární majitel restaurací rozhodl odejít s rodinou ze země. Zřejmě v té době ještě netušil, že lstivá moc něco přichystá. Přichystala vykonstruované obvinění z něčeho, co bezpochyby neudělal.

Mám rád Rusko. Je plné mnoha laskavých a hodných lidí. Mám v něm i spoustu přátel. Jedním je si ale dnešní Putinovské Rusko podobné s tím Brežněvovským. Bezohledností mocných.

Vydání mezinárodního zatykače na Torubarova vyvolalo otázku, nakolik vlastně svět má být nápomocen Rusku v otázkách extradice. Rusko se daleko víc, než po mafiánech a skutečných zločincích, pídí po lidech, jež bychom mohli nazvat disidenty. Po lidech, jež režimu vadí.

Oficiální zdůvodnění českého ministerstva spravedlnosti tvrdí, že si ministr není v této extradici vědom chyby. Justice je stát ve státě a vždycky se bude chovat trochu ignorantsky. Ona i musí. Jinak by musela uvěřit všem bulíkům, jež jí na nos věší zločinci, mafiáni a právníci. Jenže v případě Alexeje Torubarova, má ignorantství faktů dalekosáhlé následky. Ministr Blažek, jež tvrdí, že si není vědom chyby, zapomíná vzít v potaz, že o zabránění vydání Torubarova žádala celá řada významných lidskoprávních institucí, včetně Helsinského výboru.
Vysvětlení jsou dvě. Buďto už si Blažkovi podřízení opravdu dělají co chtějí a ignorovali fakta, anebo je na ministerstvu takový nepořádek, že se tyto žádosti nedostaly vůbec do spisu spolu s údaji o neukončeném azylovém řízení, které samo o sobě zabraňuje vydání tohoto člověka do Ruska.
Jako tragické se v tomto směru jeví spekulace médií o tom, že ministr Blažek, byl jednat o otázkách extradice před měsícem právě v Moskvě. O tom, že jsou pro navrácené osoby zaručena jejich práva, byl prý "ujištěn".

Jak to Rusko myslí s právy osob, jež jsou mu nepohodlné, je přitom doposud vidět z kauzy Michala Chodorkovského, kdy Ruská moc opakovaně porušila a porušuje všechna pravidla. A Chodorkovský není ve vězení za daňové podvody, ale zato, že chtěl pomocí hnutí "Otevřené Rusko" rozjet řadu nevládních neziskových organizací, jež tehdy nebyly po chuti Putinově vedení.
A Chodorkovský byl významný člověk. Tak co asi tak čeká populárního, ale nevýznamného Torubarova.
A toho jsme do spárů Ruské moci a její tajné služby FSB vydali my.

Že jde o porušení základních principů charty OSN viditelně nikomu nedochází. Do českých médií se dostane jen usměvavá Torubarovova fotografie. Až Ruská mediální opozice ukázala jeho současnou podobu, jak vypadá Torubarov ve vězení. Je to otřesný pohled i přesto, že se na fotografii snaží usmívat.
Ruská strana není ochotná a ani nechce být ochotná zaručit, že u jí vydaných osob budou dodržována základní lidská práva obviněných. Rodina Alexeje Torubarova nebyla informována o místě jeho pobytu, jeho blízcí jej nemůžou vidět a on sám s největší pravděpodobností vyslýchán, a přitom nemá přístup k právnímu zástupci. Takhle vypadají Ruské záruky dodržování práv do Ruska vydaných osob.
Syn Alexeje Torubarova se až po měsíci doslechl, že snad je jeho otec někde ve Volgogradě a je na tom zle.
Trochu mi to připomíná případ disidenta Wonky. Ten ve vězení v roce 1988 zemřel.

Otázka jestli Torubarov ještě žije, je namístě. A má i odpověď. Ale odpověď, při níž přechází mráz po zádech. V zemích, kde má státní moc tak významnou kontrolu nad vším co je ve státě, není třeba nikoho zabít. Alexej Torubarov s největší pravděpodobností stane po dlouhé době věznění a špatného zacházení před soudem. Pravděpodobně to bude soud za zavřenými dveřmi, bez účasti veřejnosti, novinářů a rodiny. Až Torubarova poté po dlouhé době rodina uvidí, nebudou ho blízcí poznávat. Bude nesoustředěný, dezorientovaný, bude mluvit pomalu a tiše. A všechno to budou známky nejhoršího možného zacházení s ním.

Alexej Torubarov nemusí být ani topen ve vodě, mučen elektrickým proudem, bit ani vystaven jiným z nejsadističtějších metod vedení výslechů. Ruská moc má čas. Po měsících spánkové deprivace, nedostatku jídla, ponižování, pobytu v chladu a možná pomocí preparátů jako je fluorbenzamin, nebo sulfazin dosáhnou jeho věznitelé svého. Dokážou ho nevratně změnit. A Alexej Torubarov se stane ústy která budou mluvit a rukou která bude podepisovat a nepřemýšlet o tom co. A bude to trvat dlouhé měsíce.

Ruská moc Torubarova změní k nepoznání.

Proč by ho zabíjeli. Vždyť mu mohou udělat něco mnohem horšího.


Jan Zíma

Autor: Jan Zíma | pátek 31.5.2013 6:14 | karma článku: 35.50 | přečteno: 3947x

Další články blogera

Jan Zíma

Popová babička Helena Vondráčková vstane z rakve a bude řádit !!

Ti z Vás, kdo si myslí že přeháním by teď měli pozorně číst. Aby nevěřili tomu co čtou. Co zde píšu, se odteď za 10 týdnů opravdu stane. A bude to stát zato. Sám bych to nevěděl, nepozvat mně bývalí sousedi.

25.2.2019 v 22:26 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 854 |

Jan Zíma

Mike Pence. "Nebezpečná hra s Iránem musí skončit !"

Před několika dny jsem se velmi pobavil, když jsem viděl záběry z bezpečnostní konference jež se konala v Bavorském Mnichově. Zejména zábavný, byl projev Amerického ministra Mika Penceho.

21.2.2019 v 17:45 | Karma článku: 32.46 | Přečteno: 918 |

Jan Zíma

Čachry s vládním letadlem, aneb - co nám pan ministr zase nesmí říct !

Jestli máte zato, že se v médiích dovíte pravdu, tak někdy se jistě nemýlíte. Asi tak v deseti procentech zpráv. Není to trochu málo ?

11.2.2019 v 5:43 | Karma článku: 23.06 | Přečteno: 975 |

Jan Zíma

Já jsem občanský aktivista a kdo je víc ?

Kam až může zajít levičácká arogance k zákonům jsme se poslední dobou přesvědčili vícekrát. Zejména na příkladu Žižkovské kliniky.

6.2.2019 v 17:53 | Karma článku: 41.73 | Přečteno: 2198 |

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Hymna - jako ozvěna srdce

Státní hymny - byly, jsou a budou písněmi snad ze všech nejkrásnějšími. Vypovídají o povaze, síle, touze jednotlivých národů a dávají možnost probouzet v člověku lásku i pochopení nejen pro svou rodnou zemi, ale pro celý svět.

23.3.2019 v 22:36 | Karma článku: 5.87 | Přečteno: 108 | Diskuse

Vilém Ravek

V pasti

Nemanželský sex měl pro něho vždycky příchuť dobrodružství, ale skončit v cizí manželské posteli, to byl teprve ten pravý adrenalin.

23.3.2019 v 17:36 | Karma článku: 10.27 | Přečteno: 301 | Diskuse

František Skopal

Všem znechuceným Slovákům po prvním kole volby prezidenta: Jděte volit!

Vážení rozčarovaní voliči, kteří jste zklamaní z toho, že si slovenský lid nezvolil toho nejlepšího prezidenta, jaký se nacházel mezi prezidentskými kandidáty. Nelámejte hůl nad svým národem a jděte volit!

23.3.2019 v 14:38 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 377 | Diskuse

Karel Ábelovský

O nejmenované "revoluci", co nám prý požírá děti

... jaká to je revoluce, to se ovšem nedozvíte. Stejně jako jsem se to nedozvěděl já. Ovšem nepochopení, neznalost, vlastně vůbec nic a vůbec nikomu nebrání, vylít zde slovy "klasika" kýbl hnoje, svých vlastních slovních polucí.

23.3.2019 v 13:11 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 408 | Diskuse

Olga Pavlíková

Brexit je taková současná babylonská věž

Malý příklad babylonu: Václav Hořejší, páteční Lidovky, „Šaríja v zemích bílého muže?“, citace: „...hlas lidu, který zněl ústy jednoho myslivce (jinak slušného člověka a praktikujícího katolíka) doslova takto: všechny je postřílet“

23.3.2019 v 12:49 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 265 | Diskuse
Počet článků 320 Celková karma 33.57 Průměrná čtenost 3180

Mé objektivy toho už po světě hodně nafotily a malý laptop, který nosím v zadní kapse džínsů, by mohl vyprávět spousty neuvěřitelných příběhů.Smutných i veselých. Náš svět je složitý a přesto se o něm dá říct, že funguje podle těch nejjednodušších pravidel. Nikdo nemůžem říct, že víme všechno. Každý den objevíme malý zlomek pravdy. Každý den skládáme mozaiky. O politice, světě i svých blízkých. Mou skeptickou duši předčasně uzemněného pilota těší jediná věc. Lidi si vždycky cestu najdou. Správnou, špatnou, ale vždycky ji najdou.

 

 

Mediamonitordanforth@yahoo.com

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz