Zabili jsme Alexeje Torubarova ?

31. 05. 2013 6:14:44
Česká republika předvedla rukama svých politiků neospravedlnitelnou chybu a riskovala život v Rusku populárního a nanejvýš pravděpodobně nevinného Alexeje Torubarova.
PROČ ČESKÁ MÉDIA NEOTISKLA TUTO FOTOGRAFII ?PROČ ČESKÁ MÉDIA NEOTISKLA TUTO FOTOGRAFII ?v102.ru

Otázka, zda tento člověk ještě žije, je namístě. A vina našich politiků je neoddiskutovatelná.

Populární majitel Volgogradských restaurací "Texas", "Mimino", La-Bamba" a "SSSR". nebyl ani mafiánem, ani zločincem. Neobchodoval ani s ropou, ani se zbraněmi. Obchodoval s dobrým jídlem. Byl oblíbený a nepotřeboval krást. Přesto se dopustil zločinu. Tedy z Ruského pohledu na věc. Alexej Torubarov nerespektoval po tisíciletí v Rusku zakořeněné samoděržaví, v jeho moderní postkomunistické mafiánské podobě. Nechtěl podplácet úředníky. Nechtěl odvádět výpalné mafii. A to dokonce ani tehdy, když si na něj ta mafie, alespoň podle toho, jak to nyní vypadá, přizvala na pomoc státní FSB a ta použila lest.
Oficiálně se věci seběhly tak, že agent FSB nabídl Torubarovi městské prostory pro jeho další podnikání a následně mělo dojít ke sporu o peníze. Úplatek, nebo výpalné, to je jedno. Výmluvy Ruské propagandy jsou stejně málo uvěřitelné, jako byly kdysi výmysly té Goebbelsovské, když omlouvala řádění mládežnických členů SA a Hitlerjugend při nechvalně proslavené akci "Kristallnacht".

V ten momet se Torubarov dopustil z opět typicky Ruského pohledu druhého zločinu. Pohrozil agentovi FSB, že informace o s placení výpalného zveřejní. Ostatně odsud se vzalo ono obvinění o tom, že vydíral agenta FSB. A nakonec udělal co slíbil. Poukázal na neřády mocných. Ať už jde o vládu, či Ruskou tajnou službu FSB. Kritizovat Putinův režim není sice zakázané, ale může jít o život.
A to byl důvod, proč se do té doby populární majitel restaurací rozhodl odejít s rodinou ze země. Zřejmě v té době ještě netušil, že lstivá moc něco přichystá. Přichystala vykonstruované obvinění z něčeho, co bezpochyby neudělal.

Mám rád Rusko. Je plné mnoha laskavých a hodných lidí. Mám v něm i spoustu přátel. Jedním je si ale dnešní Putinovské Rusko podobné s tím Brežněvovským. Bezohledností mocných.

Vydání mezinárodního zatykače na Torubarova vyvolalo otázku, nakolik vlastně svět má být nápomocen Rusku v otázkách extradice. Rusko se daleko víc, než po mafiánech a skutečných zločincích, pídí po lidech, jež bychom mohli nazvat disidenty. Po lidech, jež režimu vadí.

Oficiální zdůvodnění českého ministerstva spravedlnosti tvrdí, že si ministr není v této extradici vědom chyby. Justice je stát ve státě a vždycky se bude chovat trochu ignorantsky. Ona i musí. Jinak by musela uvěřit všem bulíkům, jež jí na nos věší zločinci, mafiáni a právníci. Jenže v případě Alexeje Torubarova, má ignorantství faktů dalekosáhlé následky. Ministr Blažek, jež tvrdí, že si není vědom chyby, zapomíná vzít v potaz, že o zabránění vydání Torubarova žádala celá řada významných lidskoprávních institucí, včetně Helsinského výboru.
Vysvětlení jsou dvě. Buďto už si Blažkovi podřízení opravdu dělají co chtějí a ignorovali fakta, anebo je na ministerstvu takový nepořádek, že se tyto žádosti nedostaly vůbec do spisu spolu s údaji o neukončeném azylovém řízení, které samo o sobě zabraňuje vydání tohoto člověka do Ruska.
Jako tragické se v tomto směru jeví spekulace médií o tom, že ministr Blažek, byl jednat o otázkách extradice před měsícem právě v Moskvě. O tom, že jsou pro navrácené osoby zaručena jejich práva, byl prý "ujištěn".

Jak to Rusko myslí s právy osob, jež jsou mu nepohodlné, je přitom doposud vidět z kauzy Michala Chodorkovského, kdy Ruská moc opakovaně porušila a porušuje všechna pravidla. A Chodorkovský není ve vězení za daňové podvody, ale zato, že chtěl pomocí hnutí "Otevřené Rusko" rozjet řadu nevládních neziskových organizací, jež tehdy nebyly po chuti Putinově vedení.
A Chodorkovský byl významný člověk. Tak co asi tak čeká populárního, ale nevýznamného Torubarova.
A toho jsme do spárů Ruské moci a její tajné služby FSB vydali my.

Že jde o porušení základních principů charty OSN viditelně nikomu nedochází. Do českých médií se dostane jen usměvavá Torubarovova fotografie. Až Ruská mediální opozice ukázala jeho současnou podobu, jak vypadá Torubarov ve vězení. Je to otřesný pohled i přesto, že se na fotografii snaží usmívat.
Ruská strana není ochotná a ani nechce být ochotná zaručit, že u jí vydaných osob budou dodržována základní lidská práva obviněných. Rodina Alexeje Torubarova nebyla informována o místě jeho pobytu, jeho blízcí jej nemůžou vidět a on sám s největší pravděpodobností vyslýchán, a přitom nemá přístup k právnímu zástupci. Takhle vypadají Ruské záruky dodržování práv do Ruska vydaných osob.
Syn Alexeje Torubarova se až po měsíci doslechl, že snad je jeho otec někde ve Volgogradě a je na tom zle.
Trochu mi to připomíná případ disidenta Wonky. Ten ve vězení v roce 1988 zemřel.

Otázka jestli Torubarov ještě žije, je namístě. A má i odpověď. Ale odpověď, při níž přechází mráz po zádech. V zemích, kde má státní moc tak významnou kontrolu nad vším co je ve státě, není třeba nikoho zabít. Alexej Torubarov s největší pravděpodobností stane po dlouhé době věznění a špatného zacházení před soudem. Pravděpodobně to bude soud za zavřenými dveřmi, bez účasti veřejnosti, novinářů a rodiny. Až Torubarova poté po dlouhé době rodina uvidí, nebudou ho blízcí poznávat. Bude nesoustředěný, dezorientovaný, bude mluvit pomalu a tiše. A všechno to budou známky nejhoršího možného zacházení s ním.

Alexej Torubarov nemusí být ani topen ve vodě, mučen elektrickým proudem, bit ani vystaven jiným z nejsadističtějších metod vedení výslechů. Ruská moc má čas. Po měsících spánkové deprivace, nedostatku jídla, ponižování, pobytu v chladu a možná pomocí preparátů jako je fluorbenzamin, nebo sulfazin dosáhnou jeho věznitelé svého. Dokážou ho nevratně změnit. A Alexej Torubarov se stane ústy která budou mluvit a rukou která bude podepisovat a nepřemýšlet o tom co. A bude to trvat dlouhé měsíce.

Ruská moc Torubarova změní k nepoznání.

Proč by ho zabíjeli. Vždyť mu mohou udělat něco mnohem horšího.


Jan Zíma

Autor: Jan Zíma | pátek 31.5.2013 6:14 | karma článku: 35.41 | přečteno: 3945x

Další články blogera

Jan Zíma

Proč si nekopnout do Michala Davida ?

Když někdo vědomě na veřejnosti šíří hloupost, jsou jen dvě možnosti, proč to dělá. Je hloupej, nebo je navedenej....

6.11.2018 v 19:09 | Karma článku: 33.65 | Přečteno: 1171 |

Jan Zíma

Smí úředník prolomit Vaši domovní svobodu ?

Ale smí, protože jste kdysi volili Bursíka. Češi plačte. Tak hloupý zákon nemají nikde ve světě. Policie potřebuje na domovní prohlídku rozhodnutí soudu. Nějaký ekologický ouřada nikoli.

6.11.2018 v 18:04 | Karma článku: 32.67 | Přečteno: 1120 |

Jan Zíma

Dyk more - dokopeme hokejistu !!

  Zdá se, že naši nepřizpůsobiví se rozhodli, že bude veřejně provozovaným sportem, napadat naše vrcholové sportovce. Lehko by se mohlo stát, že nám tito spoluobčané umlátí naši sportovní elitu...

30.10.2018 v 18:18 | Karma článku: 26.27 | Přečteno: 464 |

Jan Zíma

Jsou dnešní fotbalisti ještě nějakým morálním vzorem ?

Gladiátoři moderních fotbalových arén již s hraním fotbalu moc společného nemají. Kdyby se raději sráželi navzájem dřevěnýma násadama z koní, jako ve středověku, byl by moderní fotbal dokonalý.

23.10.2018 v 18:09 | Karma článku: 29.65 | Přečteno: 850 |

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Řešiči a pohodáři

Jsou lidé, co mají potřebu neustále něco řešit, ať už je to politika, či babské drby. Nebo vztahy. Hlavně vztahy druhých. Řešiči obvykle hned vědí, kde je pravda, kdo je kdo, kdo je s nimi a kdo proti nim.

12.11.2018 v 15:06 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 347 | Diskuse

Eva Sedláková

Chovní a tažní

Ve firmě se jedinci dělí na chovné a tažné. Chovní jsou jedinci najímaní z důvodu známosti, rodinných vztahů. Někdo však také musí makat a vytvářet zisk. Proto zaměstnance rozdělujeme na chovné a tažné.

12.11.2018 v 14:58 | Karma článku: 19.73 | Přečteno: 497 | Diskuse

František Skopal

Popis mechanismu degenerace lidskosti v člověku

Všude chybí velikost ducha a proto všude vládne malost a úzkoprsost rozumu. Proto se rozmáhá rozumové sobectví, egoismus, zištnost, vypočítavost, chladné kalkulování a bezohledný racionalismus.

12.11.2018 v 13:55 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 317 | Diskuse

Karel Ábelovský

Tenkrát v Listopadu

... nějací nepříčetní a hysteričtí sluníčkáři, nás vyhnali na dvůr fabriky, kde se naši milý "soudruzi" marně snažili vysvětlit nám prostým dělníkům i pracující inteligenci, že děti nemohou rozhodovat o tom, kdo bude vládnout.

12.11.2018 v 13:36 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 455 | Diskuse

Helena Vlachová

Propad českého školství

O tom, že se polistopadové školství propadá stále víc a víc, není nejmenších pochyb. Dříve jsme se mohli chlubit tím, že jsme národem Komenského, dnes tomu již ani zbla není.

12.11.2018 v 7:03 | Karma článku: 26.53 | Přečteno: 883 | Diskuse
Počet článků 303 Celková karma 28.83 Průměrná čtenost 2883
Mé objektivy toho už po světě hodně nafotily a malý laptop, který nosím v zadní kapse džínsů, by mohl vyprávět spousty neuvěřitelných příběhů.Smutných i veselých. Náš svět je složitý a přesto se o něm dá říct, že funguje podle těch nejjednodušších pravidel. Nikdo nemůžem říct, že víme všechno. Každý den objevíme malý zlomek pravdy. Každý den skládáme mozaiky. O politice, světě i svých blízkých. Mou skeptickou duši předčasně uzemněného pilota těší jediná věc. Lidi si vždycky cestu najdou. Správnou, špatnou, ale vždycky ji najdou.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz